Carl G. Jung zjistil, že každý má 8 funkcí a tyto funkce  u každého jednotlivce projevují odlišně. Každý typ osobnosti má dominantní funkci (naši nejsilnější a nejpřirozenější funkci) a pomocnou funkci (naši druhou nejsilnější funkci, která podporuje naši dominantní funkci). Třetí (terciární) a 4. (nižší) funkce se rozvíjí   později v průběhu života a představují oblasti které pro nás znamenají výzvy.
8 kognitivních funkcí je velmi důležité pro pochopení všech 16 osobnostních typů.

I když se zdá, že jediný rozdíl mezi dvěma různými typy osobnosti je pouze jedno písmeno, může toto jedno písmeno zcela změnit pořadí dominantních funkcí, které se promítají v osobnosti daného jedince.

 

Popisy jednotlivých psychických funkcí

Se: Extravertní smyslové vnímání

Extraverted Sensing je silné povědomí o fyzickém světě. V současné chvíli si užíváme vzrušení z akcí a impulzů. Naše zkušenosti okamžitě reagujeme. Zažijeme zážitky, zvuky a vůně světa kolem nás v maximálním rozsahu.

Si: Introvertní smyslové vnímání

Introvertní snímání je ukládání dat a porovnání těchto dat s jinými zkušenostmi. Například když vidíme film, který nám připomíná další podobný film. Nebo když vidíme osobu, která nám připomíná někoho jiného. Využíváme také zkušenosti z minulosti, abychom se naučili zvládat podobné situace. Velkou pozornost věnujeme detailům s Introverted Sensing.

Ne: Extrovertní iNtuice

Extravertovaná intuitiva zahrnuje vidění všech možností subjektu a věřit, že každý z nich má možnost být pravdivý. Můžeme najednou žonglovat mnoho nápadů a zjistíme, že tato kognitivní funkce usnadňuje a příjemně provádí brainstormy. Extravertovaná intuitiva zahrnuje vyvozování závěrů o myšlenkách z jedné hlavní myšlenky. Tato myšlenka znamená vztahy a menší nápady.

Ni: Introvertní iNtuice

Tato funkce umožňuje osobě získat smysl pro budoucnost zpracováním dat prostřednictvím zobrazení a významu. Zjistili jsme, jak se budoucnost projevuje znaky, trendy a vzory. Najdeme vztahy mezi mnoha myšlenkami a najdeme nápady podobné těmto myšlenkám, abychom hledali hlavní myšlenku, která je tvořena těmito menšími myšlenkami. Tyto myšlenky a podobné myšlenky přicházejí k jedné hlavní myšlence, která se ukáže jako pravda a dává smysl pro „Aha!“ moment.

Te: Extravertní myšlení

Extravertované myšlení pomáhá vytvářet pořádek z chaosu. Organizují prostředí prostřednictvím grafů, grafů, obrysů atd. Umožňuje nám zjistit, co je nezbytné a vyčíst nejúčinnější způsob, jak splnit cíl. Extravertní myslitelé milují výzvu, protože svědčí o jejich dovednostech. Budou téměř vždy sledují projekt.

Ti: Introvertní myšlení

Introvertní myšlení hledá způsoby, jak vyjádřit myšlenku, která je na místě a stručná. Analyzujeme, kategorizujeme a vyhodnocujeme, abychom zjistili, zda se něco vejde do většího rámce. Zjistíme přesný problém nápadu nebo konceptu a pak pracujeme na jeho řešení. Často zkoumáme nesrovnalosti ve světě a často děláme věci od sebe, abychom pochopili, jak to funguje. Používáme modely, abychom viděli, jak to mají být, a podívejte se na obě strany problémů, aby zjistili nesrovnalosti.

Fe: Extravertní cítění

Extravertní pocity zahrnují zvažování pocitů jiných lidí na skvělou úroveň. Často se snažíme pomáhat všem společně a často můžeme zveřejňovat naše vlastní pocity a přijímat ostatní jako své vlastní. Rádi bychom zjistili, co bude pro danou skupinu nejvhodnější, abychom ctili a uvažovali o hodnotách a pocitů každého člověka. Přiznáváme se i ostatním tím, že rozhodujeme o tom, co je v tomto prostředí vhodné a přijatelné. Často používáme společenské milosti tím, že budeme zdvořilí, ohleduplní a vhodní. Často reagujeme na vyjádřené nebo nevyjádřené požadavky nebo touhy lidí.

Fi: Introvertní cítění

Introvertní cítění funguje jako filtr – často zvažuje hodnotu něčeho založeného na pravdě, v níž je založena. Rozhodujeme, zda je něco stojí za to stát na základě jeho pravdy a významu. Často máme pocity osobnosti, což nám pomáhá určit, zda je něco falešné nebo pravdivé. Introvertní pocity jsou často vyjádřeny spíše skutky a pocity než slovy.